  |
Registrace ZDARMA. Aktivace ZDARMA. Vzkazy ZDARMA. |
Co na sebe prozradili mužiPokud jste se, dámy, chtěly někdy mužů zeptat na nějaké otázky a byly jste zvědavé, co si o tom myslí různí muži, pak uvítáte, že jsme se zeptali za Vás.Oslovili jsme 3000 mužů a 3% nám odpověděla, co by o nich měly vědět ženy, téměř všichni využili návodných otázek, proto jsou odpovědi členěny dle těchto otázek. Vyberte věk dotázaného muže 16 17 17 18 19 19 20 20 20 20 20 20 20 21 21 21 21 22 22 23 23 24 24 24 24 24 25 25 25 25 25 25 26 26 26 27 27 27 27 27 28 28 28 28 29 29 29 29 30 30 30 30 30 30 30 33 33 33 35 35 35 35 35 36 36 37 38 40 40 41 41 49 49 55 |
||
|
UPOZORNĚNÍ: Následující text je autentická odpověď dotázaného, může proto obsahovat názory, které mohou být proti Vašemu vkusu, nebo i vulgární výraz. Text není možné dát do souvislosti s kterýmkoli aktuálním uživatelem seznamky, neboť projekt proběhl v březnu 2003 a některá jména byla účelově pozměněna pro absolutní anonymitu. Uvedené soukromé názory nereprezentují názory mužů jako celku, jsou ryze subjektivní.
|
||
| Co ve Vašem životě znamenají ženy? Myslím, ze nebudu prehánet a ani se snazit nekomu zavdecit, ale musím ríci, ze znamenají vsechno. Vsechno, kvuli cemu se má cenu snazit, kvuli cemu se má cenu lopotit, vsechno, kvuli cemu má cenu se radovat i plakat. Zena je tím, kdo muze (stejne jako muz zenu) zivotem doprovází - ze je s kým o to vsechno se delit a prozívat - dobré i zlé... |
||
| Co se Vám líbí na ženách? Na zenách se líbí predevsím prirozená zenskost. Tedy vsechny prirozené atributy, které delají zenu zenou - myslím tím vlastnosti, které od prirozenosti doplnují navzájem zenský a muzský svet - vlastnosti, kvuli kterým stojí za to, aby byli dva a byli spolu. Nemyslím tím ale vlastnosti, které umele vytvorila doba plná reklamy a prehnané feminizace a zenské nezávislosti... A co se líbí víc zrovna na konkrétní zene? Musel bych jí znát, abych to mohl ríci.... V kazdém prípade zena je celek, nikdy z ní nebudu preparovat jen neco a "zahazovat" zbytek... |
||
| Co hledáte ve své partnerce? Myslím si, že ač asi každý muž dovede hned asi vysypat vlastnosti, které by rád uvítal, žádný muž podle mne přesně neví, co chce... Žena - stejně jako muž - je složitá a jedinečná bytost a pokud v ní najdeme, co patrně hledáme, objevíme v ní vlastnosti, které jsme nehledali - ať ty dobré nebo špatné. Kromě toho - po delším společném soužití vlastně doceníme nakonec vlastně něco jiného, než jsme původně hledali - hlavně proto, že poznáme, co je v životě SKUTEČNĚ důležité a co jsou jen malicherná přání... Nicméně, pokud bych měl být aspoň trochu konkrétní a měl něco vyslovit, co na ženách hledám - na své partnerce? Hledám v ní určitý domov - duši, kam se mohu vždyky vracet - kde moje starosti jsou jejími starostmi... Hledám v ní učitou obyčejnost - kdy budeme každý sami sebou, nebudeme si na nic hrát a díky tomu budeme navzájem otevřené své nitro - budeme si tím blíž... Že si budeme umět naslouchat a vnímat se navzájem... Chtěl bych, abychom byli partneři ne jako "obchodní partneři", kteří mají spočítané "něco za něco", ale dva lidé, kteří jsou si na světě navzájem nejblíž - a právě tenhle fakt je posiloval ve společném životě... To co jsem teď napsal, samozřejmě předpokládám, že bych i já rád nabídnul oné partnerce... |
||
| Z jakého důvodu, jste začal chodit se svou
první partnerkou? Chtěl jsem být asi okouzlen, chtěl jsem být zamilován, chtěl jsem, abych byl šťasten... Chtěl jsem, abychom byli dva - abychom se nám otevřel svět - svět, ve kterém jako dva spolu dokážeme víc věci, odhodláme se k více věcem, budeme se navzájem podporovat a posilovat.... (Bohužel se to zatím nepovedlo... Snílek a idealista jsem byl jen já...) |
||
| Jaké jednání ze strany ženy Vás těší? Těší mne, když má žena zájem, má starost o mé starosti... Naslouchá mi, vnímá mne... Chce mi pomoci.. Chce se mnou trávit čas... Chce mne jen pro sebe... Nezáleží ji na tom, co všechno spolu děláme, ale že to děláme spolu... Těší mne, když jí potěší všechno, co pochází v dobrém ode mne... Těší mne, když si nenárokuje, aby byla luxusně hýčkána, ale když jí očividně těší každá maličkost, když ji potěší už jen třeba má slova díků a pochvaly... (Chci dodat, že totéž bych chtěl i já dokázat oné partnerce...) |
||
| Je lepší mít alespoň nějakou slečnu, nebo to
raději nelámat? Nemám jednoznačnou odpověď... Nicméně, každá zkušenost může něco naučit... (Zkušenost = poznat slečnu - neznamená nutně s ní hned chodit). Může naučit muže, aby poznal, že se k němu nehodí, on se nehodí k ní... Může pomoci si uvědomit, že není podstatné se nechat okouzlit, ale pochopit, že vlastnosti, které jsou pro opravdový společný život vhodné, jsou vlastně nakonec zcela jiné.... Zkušenosti k nezaplacení... Ve své podstatě mne na otázku napadá vlastně odpověď - nelámat. Jakmile v životě (obecně) něco člověk moc láme, ke štěstí to příiš nevede... Kromě toho, ve vztahu není jeden, ale jsou dva - osud štěstí závisí na dvou pilířích... A zcela jistě fungují i odstředivé síly - čím víc on chce, ona víc o to nechce.... Lámání vlastně možná kolikrát vede k urychlení rozchodu. (I když si umím představit, že jsou slečny, kterým rychlost, jak si je muž dovede "zlomit", velmi imponuje - nicméně tady asi závisí i na jiných kvalitách muže....Které ovšem jsou spíš předem dány, než že by se daly nacvičit...) |
||
| Měl by být hlavou rodiny muž? Myslím, že není nic proti feminismu, ale má něco do sebe, když něco z tradičního pojetí zůstane - když muž bude tím oním, kdo za něco z hlediska rodiny jako celku za něco odpovídá, vyřizuje atd. Nicméně - nejsem zastáncem patriarchální společnosti. Naopak - osobně bych ve svém vztahu velmi ocenil a vítal, kdyby se podařilo vytvořit vztah rovnocenný - rovnocenný z hlediska toho, že ani jeden nebude uplatňoval své postoje z hlediska "silnějšího, chytřejšího, zdatnějšího" - když bude místo toho existovat vzájemná úcta jednoho k druhému navzájem. A před každým (závažnějším) rozhodnutím bude stát vnímání druhého - co si myslí - jako projev úcty a jako projev toho, že jsou skutečně dva. K té rovnocennosti se váže ještě jedna poznámka: I přes onu rovnocennost by měly přetrvat určité role muže a ženy ve vztahu - ani ne tak kvůli tradicím, ale proto, že pro dobro obou každý z nich je od přírody a přirozenosti na něco vybaven lépe --- nemělo by se stát, že muž je druhou ženou v domácnosti a nebo žena je druhým mužem ve vztahu... Předpokládám, že při výše popisované vzájemné úctě není problém, aby záhy nastala velmi přirozená a pevná rovnováha vztahu... |
||
| Co pro Vás znamená mít své dítě? Bude to znít asi jako fráze, nicméně musím říci, že mít dítě, je i pro muže naplněním smyslu života... Možná tahle myšlenka lépe vyzní spíše obráceně - kde je smysl života, když v partnerském životě dítě nechci a odmítám? Tenhle "ne-smysl" života vynikne pak mnohem více ve stáři - okolní rodiny mají děti, vnoučata - život se dál předává, zatímco staří manželé nakonec zůstanou sami... Pro nikoho pak nic neznamenají... |
||
| Jak důležitá je pro Vás svatba? Důležitá je - zcela rozhodně. Svatba je završením jedné etapy a počátkem etapy nové --- etapy, kdy život dvou je opravdu posvěcen a mohou plnohodnotně žít spolu dál... Svatbou se vztah naplňuje, zakládá něco nového... Dává oběma navzájem jistotu, že doopravdy k sobě patří... Dává jistotu i jejich dětem, že jejich rodina je funkční celek a ne jen hromádka... |
||
| Co pro Vás znamená mít svou rodinu? Mít rodinu znamená mít svůj domov... Lépe řečeno - nový domov, protože v předchozím domově jsme vyrůstali... Rodina znamená zázemí - zázemí, kam se člověk vrací... Zázemí, kde všichni ví, že k sobě patří a jsou si v bezpečí... Rodina je něco živoucího, co roste a rozvíjí se - nezůstává na místě... I rodina vlastně znamená naplnění smyslu života... |
||
| Co Vám na ženách vadí? Stejně, jako je každá žena výjimečná v něčem, bude se lišit i jedna od druhé, co by na ní mohlo vadit... Myslím si, že nelze příliš zobecňovat, ale zkusím nadhodit některé body, které ovšem nebudou asi příliš typické - co byste rádi slyšeli od typického muže - "chlapa"... Možná mi vadí, že ženy jsou někdy málo otevřené, že se bojí sdílet své nejniternější vnitřní pochody s mužem. Že si to raději nechávají pro sebe a pro své kamarádky. Že tím kolikrát budují "paralelní světy", které spíš v nich umocňují strach a rozpolcenost, namísto toho, aby se s mužem soustředily na budování harmonie a pohody. Vadí mi možná, že ženy vědomě a rády budují v duchu feminismu své silné nezávislé ego - jakoby chtěly dát najevo, jak muže nepotřebují a vystačí si samy (s kamarádkami)... Přitom je nanejvýš jasné, že i přes tuhle vyšponovanou nezávislost jsou to bytosti zranitelné, které potřebují obejmout... (...ale současně vědí, že přiznat to znamená přiznat svou slabost - a to se ve světě mužů "přece nesluší"...) |
||
| Co pro Vás znamená věrnost? Tohle je otázka, ve které zůstanu asi velmi na abstraktní úrovni.. Věrnost pro mne znamená, že přes všechno, co se stane a odehraje, existuje nějaký základ, ke kterému se oba s jistotou a se spolehlivostí vracejí.... Bod, na který se mohou oba spolehnout, protože je pro oba průsečíkem. I když oba budou v jedné chvíli na opačné straně planety a bude se dít cokoli - že jim tahle jistota zůstává... Ano - věrnost je možná synonemem pro jistotu. Jistotu, které oba věří a která je jim navenek velmi zřejmá - dokážou jí bytostně procítit. Záleží samozřejmě na obou, i tady je jeden málo a nestačí to. |
||
| Co si myslíte, že ženy nejsou o chlapech
stále schopny pochopit? Že jim nejde jen o sex... Že nekoukají jen po kráse... Že si o nich nemyslí, že jsou drbny... Že si nemyslí, že ženy chtějí utratit celou jejich výplatu za zbytečnosti... Správně bych měl říci, že takoví jsou opravdoví muži... (Že by si ženy měly všímat, kdo je doopravdy muž - nenechat se oklamat líbivou pózou rádobyelegrantních "zajímavých mužů"...) Ženy by měly pochopit, že muži jsou jiní než ženy a že ženy jsou jiní než muži. Že ta jinakost není dána od přirozenosti proto, abychom spolu soupeřili, ale vzájemně se doplnili... |
||
| Jaké chování degraduje dámu na úroveň ženske? Záleží, pokud vnímáte pojem dáma jako něco co souvisí s elegancí nebo něco, co souvisí s vnitřní duševní vyzrálostí... Záleži, jestli pojem "ženská" je něco hanlivého - něco, co jí degraduje na sbírku známých "pomluv"... Možná nedokážu na otázku odpovědět - ale cítím, že tady si ona žena za to může spíš sama, než že by byla terčem pomluv se škodolibým zaujetím. Možná mne jen napadá, že na úroveň "ženské" se propadá (v daném slova smyslu) každá taková, která je systémově proti všem mým myšlenkám, které zde rozepisuju... Taková, která nevěří mým slovům... |
||
| Jaké chování u ženy Vám pomáhá cítit se více
jako chlap? Projev její důvěry - takové její důvěry, že já dokáži jí být oporou a pomocí - když ona potřebuje, je v nesnázích... Když muž pak doopravdy pocítí, že jeho přítomnost ženě pomáhá být opravdovou ženou... Možná i projev uznání či pochvaly za něco - by mohl být posílením "pocitu chlapa"... Nejspíš za něco, co je typicky mužskou činností, projevenou ale vůči ženě... právé té ženě... |
||
| Jak by mělo vypadat rande dle Vašich
představ? Ne, že bych neměl konkrétní představu, ale myslím si, že je lépe mluvit o vlastnostech, které by mělo takové setkání mít. Mělo by být co nejpřirozenější - oba by se měli cítit dobře a svoji - být sami sebou. Měli by cítit pohodu, ani jeden by neměl cítit stres - že např. nesplní představy druhého, že něco nezvládá apod. (...vlastní zkušenost - je to pak známka, že vztah pravděpodobně nevyjde...). Čím je rande méně okázalé a nákladné (zejména ta zcela první), tim lépe pro jeho smysl... Myslím si, že obecně rande pouze typu "jít někam" (např. do kina) příliš neposiluje význam opravdového setkání za účelem sbližovaní. |
||
| Co myslíte, že ženy hledají u mužů? Mám pocit, že téhle otázce se spíše vyhnu... Cítím až příliš velký rozpor mezi tím, co je obecně známo, co čteme, co vidíme ve filmech, a mezi tím, s čím se skutečně v reálném životě setkávám... Bohužel - v tom záporném slova smyslu. Nevím, jestli je to tím, že se doba změnila (v daném případě k horšímu). Pravdou je, že čím je žena starší, tím doopravdy doceňuje to, co muži doopravdy skutečně chtějí, aby na nich našly (ti, co to v sobě mají, ale na první pohled jsou nenápadní....). Odpozoroval jsem, že zhruba od 40 let věku výše skutečně ženy poznávají, co je na mužích ve vlastnostech nejdůležitejší. Zřejmě poznamenány svou životní skutečností, kdy se mýlily a nyní to u toho svého nenacházejí... |
||
| Je pro Vás důležité dobře vypadat? Pro mě tolik ne, ale obávám se, že pro ženy ano :-) Bohužel - ženy někdy příliš dají na efekt, kterým se nechají zmást... Jinak samozřejmě - být upravený, čistý, vykoupaný a nemít špinavé boty - na tom nevidím ani já nic špatného :-) |
||
| Cvičíte, posilujete, proč? Pár cviků udělám ráno a přes den - ale to spíš jen pro své zdraví - při sezení u počítače bych se zbláznit - bolelo by mě pak všechno. Plavání je rovněž pro mne určitou duševní hygienou a narování páteře - uvolnění ve vodě. Jestli otázka míří na to, jestli posiluju a cvičím proto, abych lépe vypadal a působil na ženy, pak řeknu rovnou, že ne. Hlavně proto, že to nestojí za to. O ženu, které primárně imponují jen svaly a systematicky pěstovaná nadržená postava lesknoucí se v potu, já vůbec nestojím. Ten vztah by ani nemohl fungovat. |
||
| Pokud už byl první vztah, proč myslíte, že
nevydržel? To se musíte zeptat spíše jí :-) Já nevím - někdy tomu ženskému světu a argumentacím v něm nelze zcela porozumět. Patrně se to především schovávalo za slovy "jsi hodný, dobrák od kosti, ale já chci.... očekávám... něco víc..." Nikdy nedokázala vysvětlit, co je to "něco víc". Možná měla ale pravdu - v rozchodu jsem jí nebránil. Chtěl jsem, aby byla šťastná - a věřil jsem, že to patrně bude lepší s tím, koho doopravdy hledá... (Když mi pak o nějaký rok později představovala "svého nastávajícího", bylo na ní vidět, že k tomu štěstí opravdu směřuje... Čili - mé přání se vlastně splnilo - že šťastná bude... A o to mi šlo - i když součástí jejího štěstí už nebudu já...) |
||
| Proč myslíte, že si muži s ženami občas vůbec
nerozumí? Určitě je základ dán jejich jinakostí. To ovšem primárně nebrání vzájemnému dialogu a poznání. Chybou je, že oba "druhy" mají občas mírně odlišný "komunikační protokol" (počítačovou terminologií), ze kterého nechtějí častokrát ustoupit a sjednostit se na něm. Protože by to znamenalo vlastní porážku typu "dokazuji tím, že nejsem opravdový muž, resp. opravdová žena". Místo toho se uchylují k tomu, že komunikují o těch základních a nejcitlivějších vztahových věcech jen mezi příslušníky stejného pohlaví - mezi kamarády a kamarádkami... Čímž vznikají ony "drby" a stav neschopnosti komunikace se tím více než umocňuje a zabetonovává... |
||
| Jak by měl vypadat Váš ideální vztah s ženou? Myslím, že jsem to vše již popsal... Vlastně je to o tom, že se nedá odpovědět jednou větou... Snad jen, že ideální se vlastně rovná harmonický... |
||
| Co berete, jako chlap, za své životní
poslání? Mám pocit, že asi neřeknu přiliš nového - je to schováno v řádcích i mezi řádky v odpovědích na předchozí otázky. Nicméne - musím zdůraznit, že na rozdíl od jiných "typických" mužů není na prvním místě u mne karíéra, sláva, peníze a úspěch. Možná nejsem tím normální, možná se tím projevuji jako slaboch.... Nevím, ale já v tom vidím spíše sílu... |
||
| Co na Vás, jako muži, oceňují ženy? Na mne konkrétně? Spíš se zeptejte jich :-) Když to začnu říkat sám, bude to jen vypadat jako sebechvála... Ale pokud přecijen nedáte... Ne, konkrétni nebudu... Pokud jste sledovali předchozí mé odpovědi, pak to musíte zcela určitě najít sami... Možná to jsou dobré vlastnosti... Možná i velmi dobré... Byť zatím nedoceněné oním "tebe jsem hledala, tebe opravdu chci, na celý život...." |
||
| Cítíte se dobře ve světě, kde vládnou muži? Ani ne... Ženský element je přirozený a jeho vytěsnění je nezdravé z mnoha důvodů, zejména psychických... Bohužel mám tu smůlu, že se už od dob studíí pohybuju vlastně převážně v beznadějné oblasti informačních technologií a počítačů... |
||
| Máte i ve vztahu občas rád své soukromí? Záleží, co je míněno soukromím.... Jestli to jsou tajnosti, které se dotyčná "nesmí dovědět"... Jestli to jsou věci, na které nesmí sáhnout, o kterých se nesmí mluvit? Pravdou je, že likvidace původního soukromí přednesením na stříbrném podnosu druhému je asi nezdravé... Myslím sí, že tahle otázka vlastně není ani přiliš žhavá - myslím, že po počáteční "euforii" vztahu se vykrystalizuje řada věcí, které jeden v druhému necháme a necháme být - spíš proto, že jim nerozumíme (rozebírání a skládání motorů, lepení letadýlek či pájení elektronických obvodů), proto se stanou přirozeně pro druhého nezajímavými - tedy soukromými... Se vším, co s tím souvisí... Jisté je ale, že občas oběma prospěje a posílí to jejich vztah, když si dají pauzu... Muž odjede na týden s kamarády na rybaření, ona s kamarádkami podnikne něco jiného... Po návratu jsou občerstveni - je to vlastně o tom soukromí, co jim oběma pomůže... |
||
| Co Vám jako chlapovi v životě přináší
největší uspokojení? Vědět, že to, co dělám, má smysl - nejen pro mne, ale pro i druhé... Uspokojením je, když mohu udělat druhého šťastného, když mohu udělat radost, když mohu pomoci, když mohu rozesmát a bavit, když mohu druhému udělat dobře... Ale mám pocit, že tím neodpovídám na to "...co jako CHLAPOVI...", protože mám pocit, že pak nejsem chlap.... |
||
| Měla by se žena postarat, aby fungovala
domácnost? Nemělo by to být jako samozřejmost - ve smyslu "jsi žena - máš to tedy automaticky za povinnost". Pravdou je, že jsme od přirozenosti asi na určité úlohy každý ze dvou ve vztahu k něčemu lépe vybaveni... Žena by měla cítit uznání a projevy díků, když tu domácnost opravdu zvládá a zvládá dobře - muž by jí měl ctít a být vděčný... Jako jeden z projevů je bezpochyby i pomoc ženě - v domácnosti... Myslím, že když oba budou společně dělat tu a tam jednu práci v kuchyni, pracovat, přitom si povídat, budou si blíže a víc to posílí vztah, než když jeden všechno hodí na druhého (tzv. "hlavně proto, že to tak společenské tradice rozdělují celá staletí...") |
||
| Co Vám nejvíce chybí, nežijete-li ve vztahu s
ženou? Chybí mi žena :-) Když muž nežije se ženou, dříve nebo později se silně projevuje samota, kterou nezazáplatují ani sebelepší kamarádi... Vztah se ženou je něco výjimečného a ojedinělého - něco tak ojedinělého, že stojí za to usilovat, i když se muž (i žena) tím "ochudí" o část své svobody... Se ženou se dá dělat víc věcí (neberte mne ale za slovo :-) ), ten vztah je mnohem perspektivnější než cokoli jiného... Mimo jiné proto, že vztah se ženou dává novou sílu, novou energii, novou chuť.... Oba dokážou mnohem víc, protože si dokážou být více blíže než kdokoliv jiný.... |
||
| Kdy je muž nejzranitelnější? Myslím, že je třeba zdůraznit, že muž JE zranitelný. Ti co tvrdí, že nejsou, se šeredně mýlí... Žena by měla znát (postupem času), kdy je ten její zranitelný. Hlavně proto, že ona je tou nejbližší, kdo může pomoci... Muž by měl pomoc vždy přijmout, nebránit se (tj. zapomenout třeba na případnou ješitnost, která by jen vyvolávala hádku...). A kdy je muž skutečně nejzranitelnější? Nedovedu teď nějak přesně říci... Je pravdou, že asi neexistuje něco jako "Achilova pata" - tedy jediné místo a jediný okamžik... Muž je možná zranitelnější častěji, než se může zdát - byť to nejsou vždycky tak velké "šrámy". V každém případě přiznat "zranění" by nemělo být vnímáno jako projev slabosti... Nýbrž jako okamžik chvíle vzájemného porozumění, vnímání a pomoci... |
||
| Kdy je ideální čas oženit se, mít potomka? Ten čas musí přijít přirozeně a v klidu... Musí to cítit oba (byť zpravidla ženy to pocítí dříve než muž). Nedokážu říct, jaký přesně věk je vhodný... Je to u každého individuální, stejně jako je u každého jsou jiné biologické hodiny. Pro někoho je vhodný čas v 18, pro někoho "až" ve 30. Rozhodně se ale musím ohradit proti opaku - maximálnímu oddalování. Které je příznakem doby a bohužel nedobře zavedenou módou... Tedy - oženit se až mnohem později a - především - "pořídit" si dítě někdy kolem 40 let věku. "Nejlépe" jen jedno, aby "neomezilo naše pohodlí a sobectví". Není to jen o tom, že to dítě je pak chudák... |
||
*** INTIMNÍ OTÁZKY - četba pouze pro duševně dospělé! *** Je muž schopen mít kamarádky, které zůstanou kamarádkami? Myslím, že ano. V každém případě je to otázkou zralosti vztahu kamaráda a kamarádky - musí to dokázat oba. Je zřejmé, že muž je zranitelnější, proto je i na té kamarádce, aby ho "nemátla". Pokud toto ustojí a zvládnou, není problém. V partnerském vztahu by si muž měl dávat pozor, co s kamarádkami dělá - a měl by to dát dostatečně najevo i své ženě - že on (zcela přírozeně) ctí mantinely a ona si může být jistá... |
||
| Jakou roli hraje v životě muže milování? Myslím, že obrovskou. Mimořádně obrovskou... Myslím, že je to ale přirozené a patří to k naplnění vztahu - umocňuje harmonii a soulad mezi oběma... Je to vlastně nejbytostnější naplnění vztahu - bez toho by to ani nebyl opravdový vztah (míněno tím partnerský)... Myslím si, že milování pro muže je jako dýchání... Jeho uspokojení není věcí jen sobeckou, muž chce být tím, kdo je naplněním citů ženy - chce, aby i žena byla uspokojena... Odměnou jim budiž oběma harmonie a porozumění - které nezůstává jen mezi nimi, ale přenáší se dál do světa - mezi ostatní lidi.... |
||
| Miluje se chlap rád se svou ženou? Když po ní touží a chce jí, oženil se s ní...? Tak mi přijde odpověď "ano" vcelku přirozená... :-) Pokud ale "ne", pak se někde stala chyba... Chyba, v jejímž důsledku asi zmizela harmonie... |
||
| Z čeho jste měl obavy před prvním milováním? Ještě se nestalo. |
||
| Máte nyní nějaké obavy před milováním? Pokud je vztah opravdový, vřelý, niterný, naplňující a v harmonii, pak si myslím, že žádná obava by neměla být tak silná, aby zbourala smysl milování (jako okamžiku vzájemného sebedarování). |
||
| Co se při milování líbí mužskému tělu? Ne, že by se nedalo říct konkrétně, ale... Myslím, že taková odpověď natvrdo sem nepatří. Ale v zásadě jde o to, že pokud žena objeví, jak si může v tomto muže "hýčkat" až "ochočit", může si být jistá asi... naprosto čímkoli... on bude totiž v sedmém nebi... (Sluší se říci, že totéž by měl dokázat i muž vůči ženě...) |
||
| Jaký průbeh by pro muže mělo milování mít? Mělo by mít průběh pro muže i ženu stejný... patrně neuspěchaný... Aby to byl akt, který je pro oba stejným vyvrcholením. Pokud muž nechce myslet jen na sebe, měl by ženu pozorně vnímat - vnímat její pocity, stavy a touhy. |
||
| Za jakých okolností se muž nechce milovat? Má příliš starostí, je v zajetí problémů... Trápí ho nějaká nemoc... Možná přesně nevím. (Ale až to budu vědět - zažiji to, klidně dám vědět :-) ) Jisté ale je, že milování nemusí být nutné jen pohlavním spojením... Někdy i objetí v náruči dokáže mnohem víc... |
||
| Co se Vám zdá, že se při milování líbí ženám? Vím, ale nepovím :-) |
||
| Jaký má muž vztah k ženskámu přirození? Vysloveně kladný :-) I když by správně ten kladný vztah neměl enormně vybočovat vůči "zbytku ženy" - měl by ženu vnímat kladně celou - jako integrovanou celistvou osobnost... (Tedy včetně ducha.) |
||
| Jaký myslíte, že mají ženy vztah ke svému
přirození? Asi také vysloveně kladný, nicméně si myslím, že jsou ostýchavější (což ale není míněno špatně - spíš chci říct, že je to dobře). |
||
| Záleží muži na tvaru, úpravě ženského
přirození? Bude to asi individuální - muž od muže. Důležitá je oboustranná spokojenost (zdůrazňují oboustranná), přičemž je asi pravda, že určité odchylky od "normálu" (o kterém vlastně nikdo neví, co to je...) mohou mít velmi pozitivní stimulující účinky - pakliže je to oboustranně vyvolané... |
||
| Jaký má muž vztah ke svému přirození? Mno... Nějak se neodvažuji mluvit - mluvit za všechny. Nicmené je fakt, že kromě toho, že někteří mají kladný, jsou i tací, kteří jsou i na něj hrdí (patrně díky rozměrům...). Pro splnění "účelu" ale jistě bude stačit, když k němu bude mít kladný vztah ona žena. Pak není co "řešit". |
||
| Jaký má muž vztah k ženskému poprsí? Asi jen kladný - z mnoha důvodů. Odvažuji si říct, že ti, kteří mají třeba "ostych" k přirození, mají k poprsí vztah rozhodně kladnější. Jinak k tomu není co dodat - až na to, že poprsí je poněkud "více vidět" než na to, co jste se ptali předtím... Jeden z důvodů je i vnímání onoho mateřství, což je velmi kladný náboj.... |
||
| Záleží muži na velikosti, tvaru poprsí? Na tuhle otázku bych se podíval trochu jinak - poněkud všeobecněji. Týká se to všech rozměrů (takové to obligátní 60-90-60 nebo 90-60-90... ani nevím, jak je to správně - tak aspoň vidíte, že nevím, která bije :-) ). Nebo se to týká barvy a délky vlasů i barvy očí... Sám za sebe mohu říci, že přesné požadavky nemám (a občas se mohu "potrhat smíchy", když se dovídám požadavky jiných mužů) --- jediný požadavek je, aby vypadala opravdu jako žena a byla mi přirozenou opravdovou ženou (ne tedy chlapské zjevy - krátké vlasy, vysportovaná prsa nikde atd). Pak by bylo vhodné, kdybychom se k sobě hodili - postavou, výškou a věkem (což je vlastně jediný můj reálně zvažovaný požadavek - který má spíš praktické důsledky než že by to byl mužský rozmar...) Čili asi uznáte, že má představa není vlastně primárně definována - ono to zapadnutí nakonec musí proběhnout vlastně úplně jinak... |
||
| Co by měla žena v intimní oblasti vědět o
muži? V konečné fázi asi nakonec všechno... Ať už jde o jeho minulost nebo o věci, o kterých žena bude vědět, že tím svého muže "dostane" (bude to pro ní výhoda). V principu něco skrývat je spíše nevýhoda - stejně se něco dříve nebo později provalí. Upřímnost je cennější než chyba, krom toho, žena bude vědět lépe na čem je a bude vědět, jak s ním vyjít - lépe bude tolerovat případné "nedostatky" (což je ve finále plus pro muže). |
||
Uvedený text je možné citovat, a to pouze v prostředí WWW sítě Internetu za podmínky, že u textu bude uvedena věta "Převzato se souhlasem seznamky www.Znamost.cz". |