Registrace ZDARMA. Aktivace ZDARMA. Vzkazy ZDARMA. | |
Co na sebe prozradily ženyPokud jste se, pánové, někdy chtěli zeptat žen na nějaké otázky, ale nešlo vám to přes ústa, pak jistě uvítáte, že jsme se různých žen zeptali za Vás.Oslovili jsme 3000 žen a 2% nám odpověděla, co by o nich měli vědět muži, téměř všechny využily návodných otázek, proto jsou odpovědi členěny dle těchto otázek. Vyberte věk dotázané ženy 15 16 16 16 17 17 17 17 17 18 19 20 20 21 21 21 23 25 25 26 27 27 27 27 27 28 30 30 30 30 30 33 33 34 35 35 35 35 35 35 36 36 40 40 42 43 43 43 44 44 47 48 48 49 49 50 50 50 52 54 55 57 |
||
UPOZORNĚNÍ: Následující text je autentická odpověď dotázané, může proto obsahovat názory, které mohou být proti Vašemu vkusu, nebo i vulgární výraz. Text není možné dát do souvislosti s kteroukoli aktuální uživatelkou seznamky, neboť projekt proběhl v březnu 2003 a všechna jména byla účelově pozměněna pro absolutní anonymitu. Uvedené soukromé názory nereprezentují názory žen jako celku, jsou ryze subjektivní.
|
||
Co ve Vašem životě znamenají muži? Muži se většinou chovají,jak očekáváte,ale pak zničeho nic udělají něco naprosto opačného,tím mě matou. Muži jsou pro mě v životě hodně důležití,a nejen ti konkrétní,ale všichni,jsou obrovskou motivací ke spoustě věcí,které dělám.Odměnou za moje snažení je jejich obdiv,ať se to týká mé vizáže či práce,uvařené večeře nebo pochvala za cokoliv co se mi povede.Také jsou kritikové,kteří mě dokáží přimět k mému zdokonalování. To se také částečně dotýká další otázky ohledně líčení a oblékání se,samozřejmě,že se líčím a oblékám i pro ně,ale všechno je propojeno se vším.Když ráno vyjdu z domu a mám pocit,že mi to prostě sekne,okamžitě se i mé vystupování změní v trochu více sebevědomnější,dobrý pocit ze sebe přidá určitě i na dobré náladě,přiznávám,že ženy mají určitou výhodu v tom,že tímhle dokáží pravě i muže občas obměkčit nebo dosáhnout úspechu,samozřejmě že bez inteligence je i ten nejlepší make-up na nic. Co se mi líbí na mužích?Obecně se na to asi odpovědět nedá,na každém něco jiného,ale aby mě zaujal více,budu se určitě koukat na celkový dojem,inteligenci,humor...Můj partner by pro mě měl být rozhodně tím nejlepším kamarádem,za kterého bych se nemusela stydět.Uznávám rovnocené partnerství,proto také pojem jako "Hlava rodiny" mi moc nesedí,neuznávám ani slabochy,kteří plní veškeré příkazy své ženy a bez ní nejsou schopni samostatného uvažování či života,a na druhou stranu muži,co jsou přesvědčeni o tom,že je žena něco míň,že tady jsou ženy proto,aby uspokojovaly jejich potřeby a nemusí nic dostávat zpět,nemají u mě šanci.Muž a žena jsou dvě naprosto rozdílné bytosti,neočekávám,že by se ve vztahu měli vždy ve všem shodovat,ale obrovským uměním je,když oba dva dokáží říct svůj vlastní názor a také vyslechnout názor na věc toho druhého a i když je to někdy obtížné,pokusit se o kompromis.Měli by oba dva umět uznat svou chybu,když ji udělají,protože nikdo není dokonalý.Pokud ale kompromisy dělá ve vztahu jen jeden je to špatně. Asi jako každá žena mám ráda komplimenty,ale v rozumné míře,pokud se to s nimi přežene,připadá mi to podezřelé.Těší mě jeich důvěra,ke mně,když mě berou jako kamaráda,kterému se mohou svěřit se svými strastmi a bolestmi,když vím,že pro ně třeba znamenám víc,než jen objekt k sexu.To je věc,které si nesmírně vážím. Co se týče vztahu,nic by se nemělo lámat.Můj názor je ten,že raději budu sama,protože k tomu,abych žila,muže nepotřebuji,než se trápit nebo se spokojovat s něčím polovičním,co beru jako prozatím,než se objeví někdo lepší. Rodina pro mě znamená strašně moc,jak ta,kterou mám,tak ta,kterou snad jednou budu mít.Je to krásné poslání a možnost,kterou žena má,dát život novému človíčku.Čas na to je tehdy,kdy potkáte člověka,který to cítí stejně.Moc bych si přála dát svým dětem takové domácí zázemí,jaké jsem měla já.Mí rodiče jsou mými nejlepšími přáteli,i když od dospělosti s nimi nebydlím a vídáme se sem tam o víkendech,vždycky byli tady,když mi bylo nejhůř a když jsem byla šťastná,oni byli taky. Jako snad každá holka jsem od mala snila o nádherné svatbě,kde budu jako princezna s vlečkou a se závojem a vše se bude točit kolem mě a bude to vrchol veškerého štěstí.Můj sen se mi splnil do detailu,dnes dva roky po rozvodu,se dívám na svatbu jako takovou mírně nedůvěřivě.Upřímně řečeno,dokážu si představit,život s někým,s kým mi bude fajn,jenom tak,než další obřad,toho se bojím.Už nechci být princezna jen jeden den.Ale uznávám,že kvůli dětem jsou rodiče se shodným příjmením lepší.Je to dilema. Na mužích mi asi nejvíce vadí,když lžou,a když jsou přesvedčeni,jak nás "oblafli",to je věc,která mě uráží a kterou neodpouštím.Nemám ráda,když si zvyšují své sebevědomí tím,že ponižují svou ženu,před ostatními,neuvědomují si snad,že tím shazují nejvíc sami sebe? Nevěra.Dělím ji na nevěru psychickou a fyzickou.Ještě nikdy jsem nemusela tuhle situaci řešit,tak nevím,jak bych se ve skutečnosti zachovala.Úlet se snad dá odpustit,i když těžce a jen jednou.Pokud se člověk skutečně zamiluje do někoho jiného,tak to je věc chemie,stát se to může,pak není co odpouštět,jen to musí přebolet,ale nejspíš už bych nebyla schopna návratu.Jestli jsem schopná nevěry já?Asi ano,ale v případě,že přestanu věřit vztahu,který mám a věřím tomu druhému,pak je to jen otázka času.Nemám povahu na dvojí život. Ve světě mužů se díky svému zaměstnání pohybuji od svých 18ti let,pokud vám vládnou,jako nadřízení je to boj,na vlastní kůži mám vyzkoušeno,že musíte udělat 2x tolik než vaši mužští kolegové,prokázat více snahy za daleko menší finanční ohodnocení,zvlášť,když se vaším přímým nadřízeným stane bývalý major,který ženy rozhodně za rovnocené bytosti nepovažuje,zažijete si i vojnu.Dnes jsem ale opravdu ráda,že jsem v tomhletom ryze mužském zaměstnání vydržela,dosáhla jsem určitého postavení a o mužích se toho dost dozvěděla.Ze začátku mi dávali zabrat a teď si mě hýčkají. Negativně se to však projevilo na mých vztazích s jinými muži(nedůvěra),ale i s ženami,protože mnohdy nerozumím ani jim. Přítelkyni samozřejmně mám,ale více své soukromí rozebírám se svým nejlepším kamarádem,asi je mi ten mužský přístup bližší. Neočekávám,že by se o mě měl muž starat,to zvládnu docela dobře sama,situace se ale jistě mění po narození dítěte,v tom případě je jasné že ta materiální stránka starosti o rodinu,je více na muži,ale celoživotní role manželky v domácnosti by mě rozhodně neuspokojila. Žena je nejzranitelnější podle mě ve věcech ohledně dětí,protože jsou to součástí jí samotné,když jsou malé je to ten největší strach o ně,když vyrostou strach o ně zůstává a také dokáží nejvíce ublížit či zklamat.Muže lze i nahradit,dítě nikdy. Intimní otázky.Mou přeměnu v dívku si spíš užili mí rodiče ve formě puberty,já to brala tak nějak normálně,jen co se týče fyzických znaků,pamatuji si určitou rivalitu mezi spolužačkami a to,že nás spolužáci hodně pozorovali a porovnávali. Myslím,že se žena ráda miluje s mužem,kterého miluje,je to jedna z nejdůležitějším záležitostí ve vztahu dvou lidí,ale neuznávám,když lidi spojuje pouze skvělý sex,ale jinak si nemají co říct. Na své první milování nemám nejlepší vzpomínky,vím jen,že mě po tom napadlo,"tak to je teda ono?"Samozřejmně,že nebylo. Teď mívám spíše obavy před prvním milováním s novým partnerem,protože si uvědomuji,že tím přechází vztah do jiné fáze. Ideální průběh milování není,nebo alespoň se nedá přesně specifikovat,kdyby každé milování probíhalo podle stejného scénáře,i když krásného,začalo by brzy nudit.Když máte krásný vztah neumíte říct,které bylo nejhezčí,ta krása je v nápadech,místech a v tom,že je originální. Myslím,že muži mají hodně rádi,když se jim podaří ženu uspokojit,a to že jim to ta žena dá najevo. Můj vztah k mužskému tělu je takový,jako k tomu muži.Stejným způsobem by meli i oni mít vztah k tělu ženskému. Muži jsou většinou pyšní na své přirození a pokud tomu tak není mívají v sexu problémy,tak jako ženy,které nejsou spokojeny se svými tvary a trpí komplexy,v tom případě nejsou schopny si milování užít a prožít. To by asi tak bylo všechno,závěrem jen můj vlastní poznatek. Muže,pokud je milujeme a chceme s nimi být,musíme brát takové jácí jsou,nejsou schopni se kvůli nám od základu změnit,možná částečně přispůsobit časem,ale charakter a způsob uvažování a rozhodování(více podle vlastního rozumu než srdce)se nemění. |
||
Uvedený text je možné citovat, a to pouze v prostředí WWW sítě Internetu za podmínky, že u textu bude uvedena věta "Převzato se souhlasem seznamky www.Znamost.cz". |